Pro romantiky, objevitele a dobrodruhy:

• Máchovo jezero
• Zkameněliny
• Skalní bludiště: rokle, chodby, strže, doliny, na jichž okrajích spatříme bizarní útvary, skalní města, bašty, věže, převisy, jeskyně, terasy
• Pokličky a lupky ze železitého pískovce (trčí se stěn jako obtočení hadi nebo vykotlané zuby slonů)
• Ohromné koráby (pískovcová palice na Čapu a v Černé rokli u Nové Skalky)
• Podivuhodné polojeskyně Krápník, Tisícový kámen, Braniborská jeskyně, průchody v Pustém kostelu a Skalní brána u Hradčan (menší vydání Pravčické brány)
• Jedinečná obrovská masa pískovce na plošině v Dražejově, obelisk Strážník a železitá Pomazánka u Lhoty
• Obloha s milióny hvězd a observatoř na Panské vsi
• Historické vodní mlýny v okolí Pšovky a Liběchovky (dříve Dubský mlýnský potok)
• Historické vodárny poseté po celé oblasti

• Vzácné druhy orchideí v Ptačím dole u Úštěku
• V zimě kvetoucí Vánoční růže – čemeřice (Helleborus niger) pod Chudým hrádkem
• Speciální odrůda chmelu Dubský zelenáč
• Unikátní kvetoucí popelivka sibiřská (Ligularia Sibirica Cass.) u Jestřebí
• Velmi vzácný hlízník dvoulistý (Sturnia Loeselii) v rašeliništi mezi Jestřebím a Starými Splavy
• Jedinečná měkkyně bahenní (Malaxis paludosa) a kozinec písečný (Astragalus arenarius)
• Vzácný rojovník na skalách na Konvalinkovém vrchu
• Velmi vzácný střevíčník (Cypripedium calceolus) a okrotice na Maršovické hoře.
• Kvetoucí hořec na Dlouhém vrchu u Provodína
• Z ostatních vzácných např. kruštík bahenní (Epipactis palustris), báchor hnědý (Cyperus fuscus), tolije bahenní (Parnassia palustris), pryskyřník veliký (Ranunculus Lingea), kyhanka bažinná (Andromeda polifolia), ďáblík bahenní (Calla palustris), bařička bahenní (Triglochin palustris), hmyzožravá rosnička okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vrba pětimužná (Salix pentandra). U Jestřebí pupečník obecný (Hydrocotyle vulgarit)
• Prastará lískoví a vřesoviště, vzácná odrůda lýkovce – vzrůstu jako brusinčí, mnoho druhů nádherných lilií a podobně

• Dubské Švýcarsko je ptačí ráj
• Kromě obvyklého ptactva hnízdí v Dubském Švýcarsku jestřáb, ostříž, káně, kalous, výr, puštík a sýček.
• U Novozámeckého rybníka, na Krkavčí skále u Jestřebí a ve skalách u Vojtechova hnízdí sokol stěhovavý a raroh velký. V Čechách vzácně hnízdící břehouš černoocasý vysokonohý hnízdí u Doks a Břehyně na močálovitých okrajích rybníků. Objevuje se zde i vzácný pták chaluha malá, která patří k rakovitým.
• Mokřadla a ryb. jsou eldorádem vodního ptactva; tisíce racků u Novozámeckého rybníka, lyska černá, slípka zelenooká, volavka popelavá, potápka, roháč veliký, v době přeletu i divoké husy a kachny tu hnízdí. U Jestřebí, Holanského a Novozámeckého rybníka žijí čápi.
• Na Bezdězi žije vzácný tesařík alpský v staré bučině na úbočí.

Zdroj: Bohumil Kinský: Dubské Švýcarsko (1936)

V druhohorní době byla Česká země oblévána mořem jurského období. Zalilo naši pevninu dvakrát; po prvé, když usazeniny vytvořily prahorní břidlice ještědské. V období křídového útvaru zalilo však moře i část dosavadní pevniny od SZ až k nynější Praze. Tvořilo zde jen záliv, v němž ústily proudy vod tvoříce hlubší pískovcové nánosy, kdežto dál od moře vznikaly jemné slíny a opuky. Když moře ustoupilo zůstala souš se svrchními křídovými uloženinami cenomanského stupně v S Čechách.

     Křídový útvar, v němž rozeznáváme období cenomanu s vrstvami peruskými a rokycanskými, období turonu s vrstvami bělohorskými, malinskými, teplickými a jizerskými, spodní senon s vrstvami řezenskými a chlumeckými, je uložen u nás z moře a částečně (ku příkladu perucké vrstvy)ze sladkovodních bažin. Křídový útvar jsou pískovce různého zrna v S částech Dub. Švýcarska, jinde slinité vápence, trochu tmelu tvořily jíly nebo najdeme hlinitovápenitou opuku, kupř. v J částech D. Švýcarska. Na četných místech nalezneme mušle, zbytky mělkého moře. Z mořského zálivu vyčnívala na Dubsku Maršovická hora; soudíme z toho, že pod Maršovicemi nalézají se zelenavé břidlice, které jsou podobné oněm v Podještědí. Na příboj moře tam upomíná ve stráni u Podolce 1-2 m mocná vrstva s pozůstatky ústřic. V údolí J od Úštěku nalezneme v pískovci mořské mušle různých druhů, skořápky hlavonožců, zkamenělé mořské ježky a amonity. Mnoho zkamenělin se nalézá na Rasově hůrce u Deštné, v pískovcích u Lhoty, Sterndorfu i na Budíně u Úštěku. V spodních bělohorských pískovc. Vrstvách na Kokořínsko se vyskytuje Inoceramus labiatus.

Vyzdvižením pískovcových usazenin vznikla celá pohoří, kupř. Polomené hory, úsek od čapu k Vlhošti neb hornatina od Dražejova k Vidimi. Pojizerské pískovce polomených hor jsou chudé zkamenělinami; někde se v nich najde Spongites saxonicus a v některých částech vrstev železitého pískovce Exogyra columba nebo Lima canalifera, totiž rýhvaná lastura, kterou nalezneme kupř. v pískovci u Jestřebí. K jizerským vrstvám patří též Kokořínsko, jehož světle žlutavé až červenavé pískovce prozrazují dvě vrstvy oddělené vzájemně vrstvou slinité opuky. Mocné vrstvy jizerských pískovců vyčnívají u Holan, Úštěku, Zátyní, Skalky, na Šedině, Radči, u Osinalic, Vidimi a tak k nim patří téměř celé Dubské Švýcarsko. V jizerských vrstvách nalezeny z ryb kupř. Osmeroides Levesiensis, z hlavonožců Nautilus rugatus, z mlžů Ostrva diluviana, z ramenonožců Rhynchonella a značná množství mechovek Biflustra Pražáki, též zbytky ještěra Ornithochirus Hlaváči. Březenské vrstvy jsou uloženy na úpatí Ronova kol Blíževedel, Kravař, Stvolínek až k Litici.

V dávnověku byl severočeský křídový útvar jako souvislá plochá vrstva; proudy vod rozhlodávaly tyto usazeniny a vytvářely koryta řek a potoků. Pískovce vznikly stmelením písku. Kvádrové pískovce vznikaly dvěma soustavami trhlin, jichž směry bývají k sobě kolmy. Otřesem zemské kůry, vysycháním, tlakem ze stran i činností vody vznikají trhliny, tvoříce z celistvé vrstvy kvádry. V Kokořínském údolí pozorujeme kvádrové pískovce, na nichž jsou vrstvy bohaté zkamenělinami. Přírodními vlivy se vrstvy Dub. Švýcarska rozrušovaly a po tisíciletích vznikaly nynější rokle, chodby, strže, doliny, na jichž okrajích spatříme bizarní útvary, skalní města, bašty, věže, převisy, jeskyně, terasy a pod nimi na dně roklí spousty jemného písku. Někde zůstaly stěny svislé, hladké, někde rozhlodán povrch v množství důlků, dírek; podobají se oštinám, krajkovinám, v nichž usazené lišejníky zakládají prvý život. Mnohde vyplachováním tmele vznikly římsy. Skalní bludiště jsou eldorádem turistů.

Nad turněmi pískovců na Kokořínsko a Radči přečnívají vrstvy tvrdšího červeného železitého pískovce, vytvářejíce malebné „pokličky“. Některé skály jsou proniknuty železitými miskovitými lupky; někde pronikají jako zprohýbané 2 -5 cm silné vrstvičky měkčím pískovcem. Trčí se stěn jako obtočení hadi neb vykotlané zuby slonů. Spatříme je hojně pod Nedvězí, v pískovcích od Holan k Dubé a nejvíce na Huse, jejíchž vrcholové skalisko se proto podobá pařezu. Na Dlouhém k. mezi Zahrádkami a Jestřebím leží svazek dlouhých sloupů s železitým obalem a pískovcovou náplní, zřejmě účinkem erose vzniklé. Pověstnou jest ohromná pískovcová palice na Čapu, jenž sám je podoben ohromnému korábu, jímž podobné stojí v Černé rokli u N. Skalky. Železitá ruda a tyto lupky se zpracovávaly v Polomených horách v XVII. Století; dávaly 39% železa a týdně se vytěžilo 130 q železa. Podivuhodnými jsou polojeskyně Krápník, Tisícový kámen, Braniborská jeskyně, průchody v Pustém kostelu u Kummru a tamtéž menší vydání Pravčické brány: Skalní brána. Jedinečnou je ohromná masa pískovce na plošině v Dražejově. Znamenitou strážnicí byl obelisk Strážník a železitá pomazánka u Lhoty. Na Kostelci a Ostrém u D. lámány z pískovce mlýnské kameny jinde hloubena obydlí.

Voda pískovcem snadno prosakuje, a proto na pískách mezi Úštěkem, Dubou a Bezdězem se snadno ztrácí a kraj trpí ve vyšších polohách nedostatkem vody. V tomto úseku nejsou proto vzácností studně 60-80 m hluboké; mnohdy jediná pro celou ves, dokud nebylo skupinových vodovodů. Zajímavý je nevysychající pramen pitné vody pod vrcholem Nedvězí; Doksy mají hlubinou vodu, která od rybniční je oddělena 90 m silnou vrstvou.

V třetihorní době nastaly v kůře zemské ohromné poruchy, jež se u nás projevily vyvřením nesčetných kup Dub. Švýcarska. U většiny pozorujeme na úpatí plášť z čedičového tufu; čedič neb znělec vyvřel pískovcovým podložím, jež žárem změněno. Znělcovými jsou Bezděz, Vrátenská h., Tachovský k., Maršovická h., Dlouhý k. u Provodína, Vlhošť, kdežto ostatní jsou čedičové. Kupy a homole vznikly odplavením pískovcové kůry. Znělec vytvořil kupy, čedič ostré homole, kužele, ku př. Ronov, Berštejn. Znělec puká deskovitě (Vlhošť), tmavošedý čedič nejčastěji sloupovitě. Velmi zajímavým zjevem je výskyt červené ruly na úbočí Maršovické h., kde erose přetvořila i minerály. Jedinečné jsou dutiny v čediči Provodínských kamenů, vyplněné natrolithy, chabasity a čedič obsahuje olivíny. V čedičových tufech nalezneme krystaly augitu, amfibolu, slídy. Znělec vyvřel sloupovitě na Bezdězi a Dlouhém k. u Provodína. Na Z svahu Koreckého k. zjištěn i porfyr. U Chlumu, Úštěku, Doks, Oken, Dubé, Vidimě, Brocna, Mšena, Blíževedel, Bezděze jsou uloženy jíly, na nichž nejlepší chmelnice a v pánvi u Kummru, Bezděze, k Jestřebí, Zahrádkám a Holanům jsou nejmladší uloženiny, rašeliny s jezery a rybníky.

     Podnebí je celkově mírné; v různě položených místech však odlišné. Drsné podnebí panuje na Bezdězi, Nedvězí, v Střezivojicích, Chcebuzi, u Oken, Maršovic, na Ronově; často překvapí pozdní mrazíky. Západní polovina Dubska má mírnější podnebí než hornatější východ. Nejpříjemněji je v Liběchovském údolí, v Polabí, kde se sníh v zimě neudrží. Žně bývají v S. polovině o týden později než kolem Liběchova. Průměrná roční teplota středního Dub. Švýcarska je 7-8*C, zimní v lednu -17*C, letní 25-30*C.

     Rozmanitost rostlinstva je podmíněna různými druhy hornin. Květena Dub. Švýcarska má jedinečné a vzácné druhy. Teplé vyvřeliny pokrývají listnatý les se staletými bučinami – Bezděz, Dub, Vlhošť – na Ronově prastaré lískoví, kdežto pískovce jsou pokryty borovinou neb smíšeným lesem. V dolinách les jehličnatý neb míšený. Zvláštním kouzlem působí koncem léta překrásná vřesoviště.

Pokladem botaniků jest však květena oblasti kol Máchova jezera. I saský král August II připutoval, aby spatřil kvetoucí popelivku sibiřskou (Ligularia Sibirica Cass.) u Jestřebí, nyní v rezervaci na pozemcích výchovného ústavu pražských něm, evangelíků, dvora „Sonnenhofu“; průkazy k vstupu do rezervace vydává: Verein für volkstümliche Naturkunde v Praze YVI., Vltavská ul., č. 30. Popelivka by byla bývala vyhubena meliorací mokřadel v r. 1928. Jest asi 40 cm vysoká a v květu dosahuje výše 150 cm. Listy srdčité podobné blatouchu, na okraji zubaté, úbory má žluté, jež skládají konečný hrozen. Plody nažky mají chmýří. Popelivka je jedna z nejvzácnějších.

V rašeliništi mezi Jestřebím a St. Splavy roste velmi vzácný hlízník dvoulistý (Sturnia Loeselii), jakožto jedinečný v Čechách; vzácná a jinde v Čs. republice nenalezená měkkyně bahenní (Malaxis paludosa). Z ostatních vzácných jmenujeme aspoň kruštík bahenní (Epipactis palustris), báchor hnědý (Cyperus fuscus), tolije bahenní (Parnassia palustris), pryskyřník veliký (Ranunculus Lingea), kyhanka bažinná (Andromeda polifolia), ďáblík bahenní (Calla palustris), bařička bahenní (Triglochin palustris), hmyzožravá rosnička okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vrba pětimužná (Salix pentandra). U Jestřebí pupečník obecný (Hydrocotyle vulgarit), kozinec písečný (Astragalus arenarius), velmi vzácný v Čechách.

Z ostatních vzácnějších z jestřebských luk a rašenilišť: Zábělník, bahenka, kosatec sibiřský, štírovník, plavuň, klikva, výtod, ledenec, vlochyně, jablečník, máta vodní, karbinec, atd.

U Máchova jezera kromě dosud uvedených: Vachta, molinie, halucha, vstavač pletní, žabník, všivec, chrastice, mochna norská, úrazních, vrba plazivá, skřípina, potměchuť, závar, kozlík, rdest, třesalka, úpor, děhel, stolístek, vrbina obecná.

U Břehyňského ryb. Rostou kromě mnohých dosavadních: Kapraď bahenní, psárka kolínkatá, ďáblík, nejrůznější druhy ostřic, jestřábník rojovník bahenní, smldník, hrotnosemenka, krtičník, rozchodník, rozrazil, violka bažinná, bublinatka, čistec, atd.

Kol Hinnrnsenského rybníku: Arnika, dvouzubec, hrachor bahenní, bazanovec, leknín, tučnice, hlaváč, tavolník a mnohé dosud uvedené.

U Vavruškova ryb.a na Pustém ryb. u Kummru rostou též česnek ostrohranný, medvědice lékařská, sleziník, vrbovka rozmarinolistá, starček, závar, atd.

V Roklici pod Chudým hrádkem vykvétá v zimě t. zv. Vánoční růže – čemeřice (Helleborus niger).

Na Konvalinkovém v. u jestřebské reservace roste na skalách vzácný rojovník, hojný v Čes. Švýcarsku kol Tokání. Na Maršovické h. roste okrotice a velmi vzácný střevíčník (Cypripedium calceolus). Na Dlouhém v. u Provodína nalezneme hořec, u Provodína úrazník, na Lysé sklále skalník, divizna, množství lilií, náprsník hlinožlutý, čistec, lékořice, tolita; na Neubauerově k. vemeník, zvonek broskolistý, černýš, chrpa chlumní, atd. V Polomených horách pod Vysokou na jediném místě u nás roste vzácná odrůda lýkovce, vzrůstu jako brusinčí. Vzácné druhy orchideí rostou v Ptačím dole u Úštěku.

V Kokořínském dole roste kozinec, střevíčník, hlaváč vonný, hrachor černý, mochna bílá, kolenec, prorostlík, rozpuk, konopáč a jiné. Na úpatí Kraví h. u Srní roste vstavač bezový. Na Poslově ryb. kotvice vzplývavá. Na Bezdězi: Hvozdík, jestřábník, kakost rozkladitý, huseník, silenka francouzská, pelyněk metlatý, česnek tuhý, lněnka, hvězdnice, svízel, tužebník, hadí jazyk, sleziník něm., okrotice, pcháč, hlaváč, hořec, barborka, devaterník, smetanka, srstka horská, černohlávek, medovník, semeníček, švihlík, zimozelen, strdivka, lilie zlatohlavá, atd.

Květenu dokské pánve prostudoval Dr. Fr. L. Čelakovský v r. 1867-81. Z nedostatku místa uvádíme jména rostlin bez latinského onačení; upozorňujeme na výborné spisy něm. botaniků, v nichž najdete podrobné popisy lokalit, seznamy květeny a specialit: Prof. Fr. Wurm „Das Kummergebirge, die umligenden Teiche und deren Flora“. Botanický průvodce Dr. Fr. Hantschela „Botanischer Wegweiser im Gebiete des Nordböhmischen Excursions Clubs“. Prospěšné jsou i oddíly Tesařovy „Vlastivědy Litoměřicka“, Bernauovy „Heimatskunde“ Dubska a Hantschelova „Heimatskunde“ Českolipska. Potřebujeme aspoň překlady těchto něm. spisů.

Ptactva a zvířeny je všude dosti; pověstná je obora v Polomených horách mezi Doksy a Kummrem, viz. str. 202. Kromě obvyklého ptactva hnízdí v Dub. Švýcarsku, zvláště v Polomených horách, jestřáb, ostříž, káně, kalous, výr, puštík a sýček. U Hirnsenského rybníka na skalách poblíž Karasů hnízdí již po desetiletí sokol stěhovavý; též na Krkavčí skále u Jestřebí a ve skalách u Vojtěchova, kdež zabrali hnízdiště raroha velkého, dravce podobného sokolu. Rarohovo hnízdiště bylo nejseverozáp. hnízdištěm v Evropě. V Polomených horách je sokol chráněn soukromě. Vzácně v Čechách hnízdící břehouš černoocasý vysokonohý počal r. 1912 hnízditi u Doks a Břehyně na močálovitých okrajích rybníků. Vzácný pták chaluha malá zastřelena u Doks 21. II. 1923; protahuje k J od srpna do října a patří k rakovitým, kteří žijí nejseverněji na zeměkouli, na 82° 50´sev. šíře. Vycpaninu má Dr. Hořica v Mnich. Hradišti. Pozor při odstřelu ptactva, neochuzujte vlast!

Mokřadla a ryb. jsou eldorádem vodního ptactva; tisíce racků u Hirnsenského rybníka, lyska černá, slípka zelenooká, volavka popelavá, potápka, roháč veliký, v době přeletu i divoké husy, kachny tu hnízdí. U Jestřebí Holanského a Hirnsenského rybníku žijí čápi.

Na Bezdězi žije vzácný tesařík alpský v staré bučině na úbočí. Hirnsenský ryb., Bezděz, rašeliniště u Jestřebí jsou chráněnými rezervacemi ptactva a rostlinstva.

Oblast dokská s Polomenými horami a Máchovým jezerem se projednává.

Dr. Domin: „Věřte, že ten, kdo v přírodě nalézá nevyčerpatelný zdroj radosti, krásy, pravé mravnosti a zbožnosti, podrobí se rád kázni a strádání pro dobro vlasti a nepodlehne svodům jejich nepřátel.“