Popis výletu na sever od Dubé
Popis:
Tentokrát opouštíme Dubou přes Malou stranu a jedeme severozápadním směrem na Dřevčice. Asi po 2 km za Dubou uvidíme po pravé straně zbytky Krčmy (Kratchen). V roce 1650, kdy tudy vedla stará obchodní cesta Praha-Rumburk, zde byla skutečná krčma s přepřežištěm koní. Později sloužila jako hospodářské stavení patřící Novoberštejnskému panství. Oba původní domy byly po 2. světové válce zbořeny.
Současně se vlevo objevil Šibeniční kopec, kde byly nalezeny základy staré šibenice. To dokazuje, že Dubá mívala dvě popraviště, protože u Šibeničního mlýna na opačné straně stála druhá. Vlevo si můžeme v trávě všimnout Smírčího kříže s nesouměrně zaoblenou horní hranou a reliéfem latinského kříže obráceným k silnici.
Skrz Dřevčický důl přijedeme do Dřevčic (Sebitsch). Jedná se o pradávnou původně německou selskou vesnici s velkými statky, které můžeme vidět i ze silnice. Na hořejším vesnickém náměstíčku (dnes široký průjezd obcí) stojí socha sv. Johanese z roku 1767 s bohatě ozdobeným křížem. Na spodním náměstí byla dříve cca 85 m hluboká studna, kterou používali obyvatelé Dřevčic do té doby, než začali používat vodu z údolí Dolského potoka (Gründelmühltal). Z tohoto místa jdeme okolo vesnické části Poustka na tzv. Kukstein. Je odtud pěkný výhled na Dubské Švýcarsko. Uvidíme zde také z jednoho skaliska vytesané malé pobožná místečka, která jsou velmi pěkně udržovaná. Náš cíl je ruina Chudého hrádku nahoře nad divoce romantickým údolím Dolského potoka (Gründelmühltal), někdy také nazývaného údolí Roklice. Vede zde dobře značená a upravená turistická stezka Čertova rokle. V čertově rokli je po celý rok naprosto ojedinělá vlhkost, díky níž zde rostou různé druhy měchů a vyskytují se tady ptáci šplhavci, ptáci brhlíci a další živočichové. Najdeme zde také dvě studánky – Čertovu a Rasovu studánku, kde se můžete osvěžit pitnou a chladnou vodou.
Stojí za tu námahu vystoupat z tohoto údolí k Chudému hrádku (Verwustete Schloss), jenž patří mezi nejzajímavější zříceniny Dubského Švýcarska. Při stavbě hradu bylo maximálně využilo přírodních dispozic a přirozené skalní rozsedliny. Hradiště je umístěno na ostrém skalním útvaru, kolem nějž jsou hluboké průrvy téměř 13 m široké. Průrvy tak tvoří obranný hradní příkop. Uvidíme zde zbytky opevnění Berků z Dubé z 12. století, které původně patřilo k statkářskému stavení, jež se bohužel nedochovalo. Odtud se vyškrábeme do dřívější hlavní hradní budovy z cca 2 m silnými zdmi, které ční až do výše 6 m. Projdeme-li dále, uvidíme ve skále vyhloubené sklepy a chlévy. Zároveň odtud máme jako na dlani vrcholy přírodních skalních věží, jako třeba Zlý kluk a Poutnické doupě (Bosen Bub, Pilgerloch).
Po odpočinku nás čeká neméně náročný sestup zpět do údolí Dolského potoka, což je mimo jiné známý horolezecký ráj. Dříve zde stával mlýn a byla zde vybudovaná i hráz, která vytvořila mlýnský rybník pro potřeby mlýna. V roce 1903 byl však val rybníka při velké bouřce množstvím vody protržen a mlýn zcela zničil. Dnes na tomto místě najdeme jen malý dům, který byl postaven později jako kovárna.
Přírodní památkou u Dřevčic jsou Martinské stěny (Martinswand, 420 m), kde přímo ve skalách a na jejich vřesovištích a lišejnících žijí chránění bezobratlí živočichové. Na horní hraně skal se vyskytují reliktní bory s rozvolněným stromovým parkem. Na úbočích se projevuje zvětrávání v podobě voštin a říms. K Martinským stěnám bychom se dostali po žluté turistické značce, odbočkou z tzv. Husí cesty.
Vrátíme se k autu a pokračujeme dále přes Heřmánky, kde si můžeme všimnou zvoničky u silnice. Odkud se dá udělat výlet přes Husu (Gans) a z Loubí (Lauben) jít na Vlhošť (Willhoscht). My teď ale pojedeme dále a na chvilku zastavíme až tam, kde cesta odbočuje doprava do Sušice (Oschitz). Nacházíme se v tzv. Loubeckém údolí, kde si můžeme prohlédnout unikátní ostře padající Žluté skalní stěny. Díky vysokému obsahu síry jakoby svítily žlutě. Všimnout si zde můžeme kruhů, které slouží horolezcům k výstupům.
Po cca 1,5 km dále odbočíme vpravo směr Pavlovice (Pablowitz). Již z dálky vidíme farní kostel Nanebevstoupení Panny Marie. Na tomto místě stál původně předhusitský kostel a teprve v roce 1696 – 1702 zde byl vybudován kostel v současné podobě. Hned vedle kostela stojí obrovská stará lípa s obvodem téměř 8 m, která pamatuje více jak 200 let. Kostel, stejně jako kolem stojící statky, jsou bohužel ve velmi špatném stavu. Dříve odtud bylo možné projít stezkou do Pavlovického údolí, ale cesta je dnes zarostlá, a proto neprůchodná. Dle historické literatury tuto Císařskou stezku nechal vysekat do skal Albrecht z Valdštejna, tehdejší majitel zámku Zahrádky a zámku Berštejn. Jedeme tedy autem dále a odbočíme doleva dolů do Pavlovického údolí. Na některých ostře stoupajících skalních útvarech stojí ještě nádherně upravené staré dřevěné domy. Mohli bychom tudy jet dále přes Šváby (Schwaben) a Borek (Regersdorf) na silnici Zahrádky-Jestřebí, my se ale vrátíme údolím zpět.
U bývalého hostince Podolec odbočíme doprava a po hlavní pojedeme směrem na Dubou. Po cca 2 km odbočíme vlevo, čímž se dostaneme do Chlumu (Klum). Je zde farní kostel sv. Jiří, jenž byl do této podoby vystavěn v roce 1739. Boží muka v Chlumu jsou nejstarší ve zdejší oblasti a mají pozdně gotický charakter vyznačující se také hraněným dříkem a otevřenou hlavicí.
Vrátíme se zpět na hlavní a tentokrát ji přejedeme rovně a dojedeme do Drchlavy (Dürchel), o níž jsou první písemné zmínky z roku 1256. Zastavíme u kostela sv. Mikuláše jenž byl do dnešní podoby vybudován v roce 1717. Ve zvonici můžeme najít základní kámen původního kostela z roku 1585. Dříve se ve věži nacházely čtyři zvony, tři z toho byly během 1. světové války odvezeny a přetaveny. Zbývající čtvrtý zvon by se měl nacházet v Litoměřicích. Zoufalý pohled nás čeká, vstoupíme-li na Drchlavský hřbitov, jenž připomíná opuštěný prales. Skoro všechny náhrobky jsou převrženy a hroby otevřeny, tento stav trvá léta.
Pokračujeme autem cestou dolů do údolí, kde dříve stál na kopci zvaném Rusitschkenberg původní rytířský hrad. Skrz Dřevčické údolí se dostaneme do malé obce Lhota (Wellhütta), která byla doslova ve skalách vystavěná.
Jedeme směrem na Zátyní a po pravé straně hned u silnice uvidíme zajímavý přírodní útvar Skalní okno. V obci Zátyní (Sattai) si můžeme všimnout Kapličky sv. Floriána, která dnes slouží k rekreačním účelům, hasičské zbrojnice a opraveného rybníka – původně hasičské nádrže. Odtud se vrátíme zpět do Dubé.
Ilustrovaná mapa Dubského Švýcarska zdarma ke stažení zde: