Kurátor výstavy: PhDr. Jan Sobotka
Ve spolupráci: Expozice vznikla ve spolupráci s Národní knihovnou ČR
Místo konání: Zámek Berštejn, Nový Berštejn u Dubé
Pro veřejnost: od září 2012
Pro skupiny: po telefonickém objednání
Pro ubytované: denně
Zastoupena je kartografická produkce od reprodukcí prvních nizozemských atlasů 16. století, přes Müllerovo první důkladné mapování Čech, až po meziválečné turistické mapy Matouschkovy. Zvláštní skupinu tvoří mapy nejvýznamnějšího českého kartografa 19. století F. J. J. Kreibicha. Prohlédnout si budete moci i historickou nástěnnou mapu, na níž je znázorněna železniční trať Štětí-Dubá, která nakonec nikdy nebyla postavena. Expozice je pro širokou veřejnost zajímavá mimo jiné tím, že lze přehledně sledovat vývoj zobrazování na mapách – jednotlivé mapy jsou komentovány zajímavými popisky autora výstavy.
Podrobněji o výstavě
S mapami či průvodci věnovanými tomuto kraji se setkáváme až v době zcela nedávné, středověká města regionu však nalezneme již na nejstarších mapách střední Evropy. Na prvních známých mapách Čech pak nacházíme tento kraj v podstatě tak, jak jej po dalších bezmála dvou stech letech nacházíme i my: lze říci, že během uplynulého půl tisíciletí žádná z působivých dominant nezmizela a také zde žádná výrazně rušivá nepřibyla. Jako výraznější změny zaznamenáme nejspíše zalesnění dnes zemědělsky neobhospodařovaných ploch, zánik tradičního chmelařství na Dubsku, poválečný nucený odchod německého obyvatelstva a následný zánik některých menších obcí i samot, následky vojenských aktivit mezi Bezdězem a Ralskem, a samozřejmě také přeměnu prakticky celého kraje ve významnou rekreační oblast.
S rozvojem turistiky se ovšem vžilo označení především centrální části jako Dubské Švýcarsko. Spojení kraje s Máchovým jménem (Máchův kraj) můžeme sledovat od vlastenecky laděných Ottových Čech z roku 1892, které básníka zmiňují pouze v souvislosti s Kokořínem; blíže je již Josef Cinibulk ještě před první světovou válkou hojně odkazující k Máchovi ve svém průvodci Kokořínským údolím. Teprve v roce 1956 vydává Státní tělovýchovné nakladatelství průvodce Františka Patočky nazvaného Máchův kraj (Dubské skály). Název Dubské Švýcarsko zcela mizí až o pět let později, kdy vydává Sportovní a turistické nakladatelství průvodce kolektivu (vedeného opět Františkem Patočkou) s názvem Máchův kraj, tentokrát již bez podtitulu. Tím bylo v roce 1961 v podstatě odstraněno označení Dubské Švýcarsko, snad evokující německou minulost regionu. Vymezení kraje se pak v jednotlivých průvodcích a na jednotlivých mapách měnilo, rozsah byl zužován i rozšiřován, především jihovýchodním směrem k Jizeře.
Úvodní část sleduje zpočátku velmi strohý obraz regionu na nejstarších mapách střední Evropy a Českých zemí, od dvacátých let 15. století po konec století sedmnáctého až po mapku Českolipska překvapivě degradovanou na pouhý dekorativní prvek rozměrné barokní grafiky. Poté přichází již výrazně podrobnější obraz krajiny, který vzniká v osmnáctém století, do značné míry v souvislosti s válečnými událostmi této doby. Samotnou Máchovu dobu přibližuje část výstavy věnována osobnosti žitenického duchovního Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha, který byl právě v Máchově době nejvýznamnějším tuzemským kartografem, navíc celoživotně působícím v blízkosti sledované oblasti. Zajímavá je také dvojice Kreibichových rukopisných map z Lobkovické mapové sbírky z let 1809 a 1817, z nichž první vytyčuje odvodní okrsky pro domobranecké prapory v době napoleonských válek; obě pak uvádějí první výsledky astronomických měření i první výškopisné údaje.
Další vystavené Kreibichovy mapy severních Čech zachycují region právě v době, kdy jím procházel Mácha. Z bohaté kartografické produkce devatenáctého století je na výstavě možno vidět listy zhotovené na základě druhého vojenského mapování, první výškopisné mapy a řadu tematických map, včetně originálu nástěnné mapy, na které je zakreslen i projekt nakonec nerealizované železniční tratě Štětí-Dubá. Závěrečná část pak představuje výběr z prvních map turistických, včetně německé cyklomapy z konce devatenáctého století, map prvních značených turistických stezek a dosud nepřekonaných meziválečných map libereckého kartografa Josefa Matouschka, do nejmenších detailů zobrazujících region Dubského Švýcarska před poválečnými změnami. Představeny budou i první tištěné turistické průvodce po Dubském Švýcarsku.