Horolezecké výlety

Pokud Vás lezení zajímá, doporučujeme Vám knihu Horolezecký průvodce Dubské Skály: Kokořínsko a přilehlé oblasti (2005), která obsahuje mapy a podrobné popisy k 1221 masivům a věžím. Bude-li Váš zájem velký, zkuste si sehnat i zajímavou starší literaturu, jako např. Klettern und Wandern (1909), Kummergebirge und andere Gebiete Nordböhmens (1996) a Kummergebirge Daubauer Schweiz (2003). V české a německé historické literatuře lze najít také mnohé další pozoruhodné skalní útvary, o nichž se dnešní horolezecké publikace už nezmiňují. Tyto skály však bývají zarostlé nebo se nacházejí v těžko přístupných terénech, a tak jsou pro současné sportovní lezení nezajímavé. Níže uvádíme pouze ty Dubské skály, které jsou stále oblíbené.

Východisky jsou Jestřebí, Staré Splavy, Doksy, Okna, Bezděz, Břehyně, Hradčany. Nejrozsáhlejší je Provodínský hřbet (Kummerské pohoří nebo Hradčanská pahorkatina). Jedná se o výjimečnou oblast z hlediska neporušenosti přírody, geologie i lezecké historie. Dokeské skály mají velmi různorodý charakter. Setkáte se zde s tvrdý, prokřemenělým pískovcem (Pazourková a Havířská věž), běžným typem pískovce i s měkkými, nepravidelně odlučnými pískovci a pestře zbarvenými pískovci (střední část Hradčanských stěn) a také s pevným vápnitým pískovcem (vrchol Větrného mlýna). Nechybějí ani vyvřelé horniny (Lysá skála u Provodína, Malý Bezděz), kde je však lezení celoročně zakázáno. Horolezecká činnost v jihovýchodní části Kummerského pohoří (tzv. Pecopala, např. Popelová věž) je celoročně zakázána. Vyhlášky jsou umístěné v terénu. Ve Skalách pod Šedinou, Skalách u Oken, Skalách u Máchova jezera a Skalách u Strážcova je horolezecká činnost povolena bez omezení.

Východisky může být Dubá, Nový Berštejn, Vrchovany, ale také koupaliště Nedamov. Skály se nacházejí v údolí mezi Novým Berštejnem a Vrchovany, kterým prochází silnice Dubá–Doksy.

Východiskem do oblasti je město Dubá. Skály uvidíte východně a jihovýchodně od města. Jedná se o vulkanické vrchy – Velký a Malý Beškovský kopec (vulkanické v jádru), Ostrý kopec a další. Pískovcové věže jsou rozptýleny na jejich temenech a úbočích a také v okolních dolech, tedy v Beškovském dole a v Ptačím dole, který najdete mezi Nedamovem a Korci.

Východiskem jsou přímo obce Nedvězí nebo Dražejov. Ke skalám se dostanete také z obce Střezivojice po modré turistické značce z obce. Oblast je vzdálená cca 8 km jihovýchodně od města Dubá a tvoří čtyři menší skalní seskupení skal. První se nachází v Pramenném dole a prochází jím žlutá turistická značka z Dubé do Dražejova. Druhá skalní skupina se rozkládá v Obecním lese, západně od silnice Dubá-Dražejov (Rozprechtice). Třetí skupina skal je v blízkosti osady Vrabcov. Čtvrtá skupina leží přímo v severozápadním okolí vrchu Nedvězí. Do této oblasti tedy patří Skály v Pramenném dole, Skály v Obecním lese, Skály nad Deštnou a Skály u Nedvězí.

Východiskem do skal jsou obce Konrádov, Tubož nebo Černý důl. Skály jsou rozloženy na vrcholku a úbočích zalesněného hřbetu, který se táhne jihovýchodně od Tubože mezi údolím Pšovky a Černým dolem. Patří sem i Skály na Drnclíku.

Východiska jsou dvě: věže jsou nejlépe přístupné z Tubože Černým dolem, ostatní skály Houseckým dolem. Skály se nacházejí u Dolní Housky a na svahu Zámeckého vrchu.

Nejvhodnějším východiskem do skal jsou Blatečky, Střezivojice nebo Ráj. Skály jsou převážně soustředěny západně od Blateček v Pohádkovém dole. Patří sem Ptačí rokle, Itálie, Kraví rokle, Babí důl, Sněhurka a sedm trpaslíků. Menší počet skal se nachází na východ od silnice (Dubá-Mšeno), což je tzv. Východní část.

Východiskem do skal je Vlkov, event. Střezivojice a Blatečky (autobusové zastávky: Blatce-rozcestí, Beškov, Blatečky a Střezivojice). Skály se nacházejí ve Volovských roklích, které ústí do Beškovského dolu.

Do skal je několik východisek: Dobřeň, Jestřebice, Šemanovice, Březinka, eventuelně také Sitné, Kokořín, Vojtěchov. Šemanovický důl začíná u Dobřeně. Pod Truskavnou se mu říká Truskavenský důl. Má řadu nepřehledných odboček a bočních roklí se dvěma patry skal. Lezecky nejvýznamnější je skupina Tři koně s obtížně přístupnou Jestřebickou perlou.

Východiskem do skal je Romanov, hájovna nebo Mšeno. Celé území je pokryto hustou sítí turistických cest. Skály k lezení jsou rozloženy v dolech a roklích severně nebo severozápadně od Mšena.

Skály se nacházejí po obou stranách Kokořínského dolu a v jeho bočních údolích. Patří sem Skály u Brusného, Skály u Vojtěchova, Skály v Močidlech, Skály u Hlučova, Skály u Kokořína a Hradska, Skály v Kočičině a Vrbodole, Skály u Harasova, Skály u Lhoty a Štampachu.

Východiskem do skal jsou obce Vojtěchov, Dobřeň, Střezivojice a Konrádov. Planý důl je 4,5 km dlouhé údolí s četnými postraními roklemi, které ústí do Kokořínského dolu.

Východisek může být mnoho. Skalská tabule se přimyká k polomeným horám zhruba mezi obcí Lhotkou u Mělníka, Mšenem a vrchem Bezděz. V rovinaté krajině je zaříznuto zhruba 15 delších údolí. Pískovcové skály na jejich úbočí jsou však zpravidla nízké a zarostlé, a proto k lezení poměrně nezajímavé. Podobný charakter má i dolní část údolí Záprdky severovýchodně od Bělé pod Bezdězem. K Dubským skalám této oblasti patří Skály v údolí Skalského potoka, Bezvel, Skály v údolí Záprdky.

Východiskem do skal je obec Zakšín. Odtud je to ke skalám cca 2 km po žluté turistické stezce. Pokud jste autem, je pro Vás nejvýhodnějším přístupem Osinalické sedlo (cca 3 km po odbočce z hlavní silnice mezi Bukovcem a Medonosy směrem na Osinalice. Skály jsou soustředěny v malebném údolí východně od obce Bukovec. Pískovec v celé oblasti je hrubozrnný a většinou pevný. Neobvyklý vzhled dodávají některým věžím „pokličky“ z tvrdého železitého pískovce.

Východiskem je obec Zakšín. První skupinou lezeckých objektů jsou skály na jihovýchodním okraji obce Pavličky. V údolí Květnice, cca 1 km před jeho ústím do údolí Liběchovky, jsou pěkné skály při severním okraji Zakšína. Další skupinka skalnatých věží je na jihozápadním úbočí vrchu Šiška nad Bukovcem.

Východiskem jsou Osinalice. Lezecké objekty jsou na úbočích rozlehlého masivu Supí hory i na jihozápadním a jižním svahu údolí pod vrchem Nedvězí. Patří sem Rokle pod Branou, Západní rokle pod Supí horou, Jihozápadní rokle pod Supí horou, Jižní rokle pod Supí horou, Rokle pod Kukačkou a Uhlířský důl.

Východiskem může být hlavní silnice procházející údolím Liběchovky nebo silnice vedoucí z Vidimi do Osinalic. Nové Osinalice leží na zalesněném hřebenu táhnoucím se mezi údolím Liběchovky a Osinalickým dolem, cca 2 km jihozápadně od Osinalic. K lokalitě patří Jihozápadní rokle, Jižní rokle, Jihovýchodní rokličky, Mertenova rokle, Šance, Za pískovnou. Přímo po hřebenu vede zeleně značená turistická stezka, která spojuje tuto oblast s další: totiž se skalami u Chudolaz a na Rači.

Na Vlhošti jsou lezeckými objekty převážně masivy. Na západním až jihozápadním svahu vystupují ve dvou terasách až do výše cca 550 m n.m.. Platí zde určitá omezení. Masivy na Vlhošti jsou opatřeny slaňovacími kruhy, které je nutné používat k sestupu – jiný sestup není dovolen vzhledem k velkému sesuvu půdy. Platí zde zákaz provádění prvovýstupů. Lezení je dovoleno. Omezení se nevztahují ke Skalám na Stříbrném vrchu.

Východisky do skal jsou Horní Vidim a Dolní Vidim, Dobřeň, Sitné, eventuelně také Chudolazy a Tupadly. Horní Vidim leží na širokém návrší, které je ze všech stran obklopené hlubokými doly s pískovcovými skalami. Na východ a jih od obce leží Sitenský důl s četnými bočními roklemi a zbytkem původní parkové úpravy (systém můstků) poblíž zámku. Západně od obce je Vidimský důl, který sousedí s polesím Království (skály u Chudolaz a u Nových Osinalic) a jenž se spojuje se Sitenským dolem (u Tupadel). Severně od obce najdete členitý masiv Supí hory. Od návrší jsou odděleny širokou úžlabinou, do níž ústí Bukové údolí, Střezivojický důl a Osinalický důl. Skalní věže většinou vytvářejí menší skupiny na úbočích dolů a obvykle jsou ve dvou patrech nad sebou, což ztěžuje orientaci. Patří sem Osinalický důl a rokle Habrůvka, Bukové údolí, Sitenský důl a Vidimský důl. Pozn.: Horolezecká činnost je zakázána na Starém Zámku u Vidimi (kulturní památka).

Východiskem jsou Želízy a Dolní Zimoř. Zimořský důl se táhne od Želíz na východ přes Dolní Zimoř a dále na severovýchod až po Sitné. K lokalitě patří Skály u Dolní Zimoře, Zimořský důl (východní část), Zimořský důl (západní část), Jandova rokle.

Východiskem do skal jsou Želízy i Tupadly. Skály se nacházejí v roklích západně od údolí Liběchovky a na plošině severozápadně od Želíz, tzv. svědecké skalky. Další věže jsou rozmístěny na východní straně údolí u Tupadel.

Východiskem do skal jsou Tupadly nebo Chudolazy. Většina skal se nachází v polesí Království na východní straně údolí Liběchovky. Další lezecké možnosti jsou v Písečném dole, který se táhne na severovýchod od Chudolaz.

Východiskem je obec Ostré. Věže v této oblasti jsou soustředěny v okolí zříceniny Hrádek (Helfenburg).

Východiskem do skal jsou Blíževedly. Skupina skal je rozložena v blízkosti osady Stranného. Patří sem i Skály pod Hvězdou. Asi 300 m od poslední věže skal u osady Stranného začínají Skály v Měsíčním údolí, tedy jižně od zeleně značené turistické stezky.

Výchozích míst může být v tomto případě několik. Ideálním výchozím bodem do skal u Heřmánek jsou Heřmánky, pro skály na Žákově hoře je nejlepším startem autobusová zastávka Drchlava-Lhota. Výchozím místem pro Kraví vrch, Kraví doly a Komáří údolí, Skály na Kostelci, Skály na Číři a Skály pod Čapem jsou obce Trhanec, Obrok a Skalka. Do Komářího údolí můžete dojít také po panelové cestě od Pavliček.

Výchozích míst může být několik. Skály jsou rozestavěny po obou stranách Dolského potoka – od silnice až k Chudému hrádku, a po pravé straně Loubenského potoka – od osady Loubí až do vyústění do údolí Roklice. Několik věží najdete u obce Popelov a několik dalších lezeckých objektů se nachází v údolí Peklo a u obce Sosnová.

Výchozích místem mohou být Sosnová, Zahrádky, Holany, Kravaře aj. Skály u České Lípy jsou nejsevernější částí Dubských skal. Na severozápadě jsou ohraničené svahy Českého středohoří a na severu Českolipskou kotlinou, za kterou jsou už pískovcové terény Lužických hor. Osou oblasti je údolí Peklo – hluboký kaňon odvádějící vodu z Dokeské a Holanské kotliny do Ploučnice. V jeho severní části je zákaz lezení (národní přírodní památka). Další skály jsou ve výšinách lemující Holanskou kotlinu a na plošině jižně od České Lípy. Patří sem Údolí Peklo, Skály u Sosnové, Skály u Babylonu, Skály na Skleněném vrchu, Dvorské kameny.