История

Adam Berka z Dubé, zakladatel zámku Berštejn, pocházel z významného rodu Ronovci, později zvaného jako z Dubé a z Lipé. Původně zdědil staré rodové sídlo, již tehdy zpustlý, Husity vypleněný hrad Berkenštejn (nyní Starý Berštejn), který se dodnes nalézá severně od městečka Dubá nad vsí Vrchovany nedaleko Máchova jezera. Před nákladnou opravou gotického hradu dal někdy mezi lety 1556 a 1567 přednost výstavbě nového sídla, zámku Berštejn na místě bývalé tvrze z doby Svaté říše římské. Renesanční stavba měla jednu patrovou budovu – dnešní střední křídlo, patro bylo dřevěné. Zámek se v minulosti nazýval obvykle také Nový Berštejn, Perstein, Neuperstein, Perštýn.

Po roce 1618 vlastnil zámek Adamův syn Václav, který byl nejvyšším zemským sudím za vlády Fridricha Falckého a zároveň jednou z významných osobností protihabsburského odboje. Po porážce českých stavů (1620) uprchl ze země a jeho zkonfiskované majetky získali Valdštejnové.

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna byl významný šlechtic, vlivný státník, obávaný vojevůdce a nejvyšší velitel císařských vojsk během třicetileté války. Později upadl v nemilost a byl se souhlasem císaře zavražděn císařskými důstojníky. Zámek vlastnil do své smrti.

Po zavraždění Albrechta z Valdštejna daroval císař Ferdinand II. celé dokské panství hraběti Richardu Walterovi Butlerovi, který byl jako plukovník ve Valdštejnových službách, ale zradil ho a stal se jedním z jeho vrahů. Hrabě byl původem ze starého irského rodu a jeho potomci na zámku Berštejn sídlili do roku 1723.

Nový majitel, František Karel Rudolf hrabě Sweets-Sporck, rozvinul na panství rozsáhlou stavební činnost a mimo jiné vystavěl i vrcholně barokní kostel Nalezení Svatého Kříže v Dubé. I zámek Berštejn byl barokně přestavěn a rozšířen o boční křídla. Byla zde vysvěcena soukromá zámecká kaple s povolením Vatikánu.

Od roku 1810 patřil zámek opět Valdštejnům, kteří jej pseudoslohově upravili a dali mu tak dnešní vzhled. Barokní bazén užívali ke koupání a v parku vybudovali umělý vodopád. Konec Valdštejnskému panství přinesla první pozemková reforma za první republiky.

V roce 1920 se po pozemkových reformách stal novým majitelem zámku Tomáš Maglič, generální rada Škodových závodů. Na zámku vybudoval také tenisový kurt.

V roce 1935 zámek Nový Berštejn koupila Růžena Jiratová-Kabátová, která zvelebila nejen zámek, ale také zámecký park, farmu a pivovar. Obnova panství byla jako zajímavá událost zmíněna také v novinách.

V průběhu války zámek vlastnil baron Christian Otto von Wedel-Parlow. Po jeho tragické smrti byl zámek ve správě jeho bratra barona Ludolfa von Wedel-Parlow, jenž měl dbát nejen na prosperitu berštejnského panství, ale také na jeho nový význam. Zámek během války sloužil jako místo setkávání umělců – natáčel se zde také film, a později nuceně jako nacistický archív ve věcech Francie. Nejcennější dokumenty byly dětmi převáženy během bombardování na bezpečnější místo. Bombardování zničilo zámecký pivovar, který zpracovával vyhlášený místní chmel “Dubský zelenáč”.

V roce 1945 byl zámek zkonfiskován státem jako německý majetek a adaptován na okresní dům zdraví, poté na zvláštní internátní školu. Zámek zoufale chátrá a v roce 1983 je dokonce podepsán demoliční výměr.

Chátrání zámku Berštejn zastavila až obnovitelská péče Miroslava Slezáka, který citlivě znovu vybudoval a k novému životu vzkřísil zámek i park za pomoci svých obětavých přátel arch. Alexandra Pernera a Ing. Otakara Vondráčka v letech 1992 až 1996. V roce 1997 je zahájen provoz zámeckého hotelu na zámku Berštejn. Od roku 1997 na zámku majitel s rodinou také bydlí a od dubna do října se zde s manželkou Markétou Slezák osobně stará o zámecké hosty, viz. Naše Filosofie. V roce 2012 získává Miroslav Slezák ocenění za rekonstrukci zámku Berštejn bez dotací a péči o památku v soutěži „Má vlast v srdci Evropy“. Zámek Berštejn Hotel & Golf Resort byl také odbornou porotou mnohokrát nominován na ocenění Hotel roku, Czech Hotel Awards. V roce 2016 a v roce 2017 toto ocenění získal, stal se “Hotel of the Year 2016” a “Hotel of the Year 2017”, kategorie Congress.